Zdravá strava
Zní to jako nesmysl, ale jíst častěji a méně má své opodstatnění. V článku o bazálním metabolismu se můžete dočíst příjemný fakt o tom, že tělo potřebuje spousty energie na svoje základní fungování.
Ukládání tuku je dáno z velké části geneticky a tak se můžeme setkat s určitým procentem lidí, kteří mohou sníst cokoli a vůbec nepřiberou. Svojí existencí popírají dietologické závěry, mají totiž rychlý metabolismus.
Metabolismus spotřebuje velmi mnoho energie na trávení potravy. Pokud jíme pravidelně malé dávky jídla po 2-3 hodinách, udržujeme metabolismus v neustálém výkonu a nedochází u nás k poklesu energie, který může být způsoben hladověním. Přidáme-li k tomu navíc výběr vhodných potravin, které mají nízký glykemický index a nepřejídáme se, troufám si říct, že pro své tělo a jeho efektivní fungování děláme z pohledu výživy maximum.
Stává se to dívkám okolo puberty, které mají geneticky vrozené ukládání tuku v souvislosti s hormonální čiností těla. Matka příroda na některých z nás zapracuje, dokážeme se až nadlidsky trápit dietami a stále oblejšími proporcemi. K tomu také naneštěstí ubyde chuť do pravidelného sportování a nahradí jej trápení s kalkulačkou a zápisníkem, plným informací o kalorické hodnotě našeho jídla. Začarovaný kruh sebepoškozování se nedá zastavit. Za dalšího půl roku může přijít nenadálá stresová situace, při které je jediným lékem návrat k jídlu a původní váha i s návdavkem je zpět.
Jediným účinným lékem je, si tuto situaci uvědomit a najít cestu do tělocvičny k pravidelné a přiměřené aerobní aktivitě, snížit příjem jídla - méně a často jíst a vytrvat v této zlaté střední cestě, která nám vydrží několik let ne jen pár týdnů.
____________________________________________________________________________________________________
Glykemický index potravin
Poslední výzkumy v oblasti diet a zdravého jídla vedou ke zjištěním, že nejen kalorická hodnota jídla a obsah tuku v potravinách mají za následek tloustnutí. Také složení potravin může mít svůj nezanedbatelný podíl na růstu obezity. Některá jídla způsobují prudký vzrůst hladiny cukru v krvi a neefektivní hospodaření těla s inzulínem a energií.
Po konzumaci jídla, které způsobuje hypoglykemii pak překvapivně následuje o to rychlejší a prudší pokles energie, podrážděnost a nutnost sáhnout po další potravině, většinou takové, která tělu energii znovu okamžitě zajistí. Vzniká tak závislost na sladkých a moučných jídlech a nezastavitelný koloběh přejídání.
V této souvislosti se často hovoří o doporučené konzumaci jídel s tzv. nízkým glykemickým indexem. Potraviny s níkým glykemickým indexem přispívají k redukci váhy tím, že po jejich konzumaci nedochází ke kolísání hladiny cukru krvi, zvyšují citlivost těla na inzulin a podporují pocit nasycenosti. Jejich výhodou je též fakt, že při cvičení pomohou doplnit chybějící zásoby sacharidů, neboť uvolňují energii postupně až několik hodin (tzv. pomalé sacharidy).
Co získáte sledováním glykemického indexu potravin?
NÍZKÝ glykemický index:
- zkubnete a udržíte si lépe ideální váhu
- zlepšení inzulinové citlivosti
- lepšení stavu cukrovky
- snížení rizika kardiovaskulárních chorob
- snížení cholesterolu v krvi
- snížení pocitu hladu a zvýšení pocitu sytosti po delší dobu
- zvýšení fyzické výkonnosti
VYSOKÝ glykemický index:
- Konzumací potravin s vysokým glykemickým indexem bezprostředně po cvičení (do 30 min) dopníte zásoby karbohydrátů v těle
Přestože výrobci potravin, již s úspěchem uvádějí kalorické hodnoty potravin a jejich složení, glykemický index doposud ve většině zemí uváděn není. V následující tabulce uvádíme hodnoty glykemického indexu některých potravin.
Tabulka glykemických indexů (GI) potravin
Vysoký glykemický index
Pivo
110
Glukóza
100
Rýžová mouka
95
Brambory pečené v troubě
95
Smažené hranolky
95
Burizony
95
Bramborová kaše
90
Předvařená rýže
90
Rýžové pufované chlebíčky
90
Smetana
90
Mléčná rýže
90
Vařená mrkev
85
Corn flakes
85
Popcorn (bez cukru)
85
Mouka pšeničná
85
Bageta
85
Bílé pečivo
85
Bílý přeničný chléb
85
Vařený brambor
80
Chipsy
80
Sportovní drinky např. Isostar
80
Tykev
75
Meloun vodní
75
Hamburgery, Hot dogy
75
Střední glykemický index
Koláče, muffiny a zákusky
70
Ananas
70
Med
70
Sladké (snídaňové) obilniny
70
Čokoládová tyčinka (typ Mars)
70
Čokoláda mléčná
70
Cukr (sacharóza)
70
Brukev
70
Maizena
70
Kukuřice
70
Předvařená neslepitelná rýže
70
Pizza
70
Coca cola
70
Nudle, ravioly
70
Špagety
70
Celozrnný chléb
65
Brambory vařené ve slupce
65
Krupice (mletá)
65
Klasická zavařenina
65
Medový meloun
65
Banán
65
Pomerančový džus průmyslový
65
Hrozinky
65
Bílá dlouhá rýže
60
Musli
60
Zmrzlina
55
Ovesná kaše
55
Slané sušenky
55
Máslové sušenky
55
Normálně vařené bílé těstoviny
55
Rýžové nudle
55
Nízký glykemický index
Mouka z pohanky
50
Palačinka pohanková
50
Sladké brambory
50
Kiwi
50
Rýže basmati
50
Rýže tmavá natural (hnědá)
50
Sorbet
50
Jablečnáý džus
50
Ananasový džus
50
Kuřecí nugety
50
Sushi
50
Med (sporné záleží na složení)
50
Chléb otrubový
45
Celý bulgur (vařený)
45
Špagety vařené al dente (na skus)
45
Kuřecí na kari s rýží
45
Chléb černý německý
40
Čerstvý hrášek
40
Hroznové víno
40
Šťáva z čerstvého pomeranče
40
Přírodní jablečná šťáva
40
Chléb žitný celozrnný
40
Těstoviny celozrnné
40
Fazole červené
40
Jogurt ovocný
40
Proteinové koktejly připravované z mléka
40
Lasagne s masem
40
Nutella
40
Canelloni se špenátem a ricottou
40
Indická kukuřice
35
Planá (indiánská) rýže
35
Merlík chilský (amarant)
35
Kukuřice indiánská původní
35
Qinoa (vařená)
35
Hrách sušený (vařený)
35
Mrkev syrová
35
Jogurt
35
Jogurt light
35
Kysané mléčné nápoje
35
Pomeranč
35
Hruška,fík
35
Meruňky sušené
35
Mléko (polotučné)
30
Broskev
30
Jablko
30
Fazole bílé
30
Fazole zelené
30
Čočka hnědá
30
Cizrna (vařená)
30
Marmeláda ovocná bez cukru
30
Čokoláda hořká 70 % kakaa
22
Čočka zelená
22
Loupaný hrách
22
Třešně
22
Švestka, grapefruit
22
Fruktóza
20
Sója (vařená)
20
Meruňky čerstvé
20
Fruktóza
20
Ořechy vlašské
15
Cibule
10
Česnek
10
Arašídy
10
________________________________________________________________________________________________________________________________
DESATERO SPRÁVNÉHO STRAVOVÁNÍ
- pravidelnost ve stravování a přizpůsobení stravy dennímu režimu (například noční služby, fyzická aktivita)
- vyváženost (3 hlavní jídla denně, z nichž největší by měl být teplý oběd, konzumovaný v klidu a dostatečném čase)
- ke každému jídlu kousek ovoce či zeleniny - celkem 5 porcí vitamino-vlákninového jídla denně
- konzumace ryb alespoň 3x týdně
- omezení soli a sladidel ( i umělých!!)
- vyřazení instantních pokrmů a smažených pokrmů z fast foodů či balených baget (toto by mělo být vyhrazeno JEN pro VÝJIMEČNÉ krizové situace, kdy z provozních důvodů nestíháme kvalitní jídlo - tedy max 1x-2x měsíčně)
- dostatek tekutin, polovina by měla být čistá neperlivá voda
- uzeniny konzumovat jen vysokomasé (85-95% svaloviny)
- číst složení potravin a vyhýbat se těm, které obsahují větší množství zahušťovadel, aromat a zvýrazňovačů chuti
- omezení alkoholu na 1 jednotku denně maximálně (2dcl vína-0,5l piva), vyhýbat se pravidelné konzumaci destilátů
NEJČASTĚJŠÍ NEŠVARY PŘI HUBNUTÍ:
- hladovění přes den, dojídání se v noci (nikdy nezkonzumujeme najednou dostatek zejména bílkovin, polysacharidů a vlákniny)
- drastické změny množství a kvality stravy
- nahrazování jídla "uzobáváním", bez vážení a dokumentace stravy
- náhrada hlavního jídla proteinovými tyčinkami, tekutými prostředky "na hubnutí"-směsmi vitaminů + živin
- nadužití kávy a alkoholu
- nevyřazení "problematických" (nejčastěji tučných a sladkých) potravin, konzumace "půlporcí" chybné stravy
- užívání "přípravků na hubnutí" bez konzultace s lékařem
- jídlo "bez příloh" (vzniká deficit polysacharidů a obtěžující chuť na sladké)
- neznalost zdravotního stavu před hubnutím
- hubnutí "na kila", nikoli "na centimetry v pase" a "na zlepšení zdravotního stavu"